Díky Bohu za ponorkovou nemoc…

Máte skvělé vztahy a ve všem si rozumíte. A pak spolu vyjedete někam na dovolenou, pracovní cestu nebo se spolu rozhodnete žít. A jste spolu 24 hodin denně. Našel by se někdo, kdo nezná ponorkovou nemoc? 😀 Její název se mi zdá dosti příhodný – prostě se společně noříte do svých hlubin a hlubin vašeho vztahu. Už neplujete po povrchu ani nestojíte na břehu, kde jen občas vlnka emocí šplíchne – jste v tom a máte toho až nad hlavu 😀

Pokud nežijete od svých patnácti let ve vztahu nebo jenom nepřestupujete, tak jste se s velkou pravděpodobností někde v mezičase naučili žít sami se sebou, trávit čas o samotě, zjistili jste, co vás baví, rozvíjíte své zájmy, prostě jste se naučili udělat sama sebe šťastným nebo šťastnou 🙂 a pak vám někdo do té vaší bubliny vstoupí. A vaše vyrovnanost, harmonie, vše je v prachu a nastupujete do emocionálního kolotoče… úúúúúúááááá 😀

Když jsem začínala s jógou, byla jsem nějaký čas sama bez partnera a cítila jsem se tak šťastná, že to lze těžko popsat. A vážně, ani jsem po nikom netoužila, velmi jasně jsem cítila, co mě naplňuje a nikoho jsem k tomu nepotřebovala. A pak jsem potkala svého dnes již bývalého přítele. Od první chvíle jsem věděla, že se spolu sblížíme. Nenazvala bych to láskou na první pohled, je to spíše pocit blízkého, známého – myslím, že všichni někdy cítíme to pouto k někomu koho ani neznáme, nezastavitelnou přitažlivost, jakoby nevyřízené účty 😀 ano, nazývám to karmou. A rozum nic nezmůže, ten mi jenom kladl otázku: opravdu máš tohle ještě zapotřebí?! 😀 může se to zdát povýšenecké, ale ne, když zároveň přijímáte ten fakt, že to zapotřebí máte 😀

Pustit si někoho k tělu znamená pustit se do svých vlastních hlubin a podívat se do zrcadla svých emocí pěkně pod lupou 🙂 Znamená to vzdát se učesaného pohodlí a jít do naha, nebo spíš až na kost. Zapomenout na vše, co jsme se naučili – jak by to být mělo a jak si to představujeme, ale naplno se konfrontovat s tím, že i když něco vím, neumím podle toho žít. Znamená to také velkou odvahu a sílu – nezabít sebe ani partnera 🙂

A vždycky je důvod proč své emoce svalit na partnera nebo na kamarádku – protože oni přece nedělají to, co by měli (rozumějte samozřejmě to, co bychom si my přáli a představovali, že mají dělat…:-D) a ikdyž si to připustíme, ještě stále uvnitř hlodá červík – ale když on(a)…

Svého času jsem si myslela, že už je všechno „vyčištěno“ a pěkně uzavřeno a že je možné, že se stejně osvícenými lidmi tento stav nenastane. Ach, nikdy to učení neskončí 😀

Ale přesně proto to tady na tomhle světě miluju, vše dává tak hluboký smysl, všechny zkušenosti a všichni lidé nás tak krásně obrušují a posouvají, často právě tím, že nás konfrontují a tím odhalí, co v nás ještě všechno vězí…

Nic se neděje náhodou. A nechtěla bych žít na tom klidném vlastním obláčku, kde je vše v dokonalé harmonii. To je jako odejít do jeskyně a od svých problémů utéct, vyhýbat se konfrontaci a za čas uvěřit, že ani žádné nejsou. Pro mě jógou není meditovat 24 hodin denně, přestat jíst a žít jen pro sebe, mojí nejtěžší jógou je být tady s lidmi, které miluji 🙂

A protože jako smysl naší existence tady vnímám neustálé učení se a odhazování slupek (čemuž můžete také rozumět jako zbavování, nebo čištění karmy, jak chcete)… já nemůžu než děkovat za všechny nové zkušenosti a ponory 🙂

Komentáře
  • Buďme spolu na FB:
  • Online kurz ZDARMA!
  • Chcete si zacvičit doma?

    yinyang-widget.jpg

  • Praktikujete Ashtanga vinyasa yogu?
  • Inspirace na váš email?

    Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu (Monika Winklerová) je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy.

  • Kategorie
  • Nejnovější články