Jak daleko je to ještě do cíle?

Už třetí den se válím na pláži v Indii, užívám si bezčasí a nicnedělání a ladím se na indický režim. Je totiž jiný než náš – pohyblivý 😀 Už krátce před odletem mě vesmír začal připravovat – to když jsem komunikovala s kamarádkou, která už je na místě, kde se za týden chystáme. Ubytování tam prý máme zajištěné, takhle jsem byla informována já, o to víc mě pobavilo, když mi psala, že chatky se teprve staví 😀 Ona sama z toho byla ve stresu, já v Praze před odletem, první si říkám, jaká je to hrůza, že takhle slibují něco co ještě není, ale nakonec jsem se usmála a přijala to. Nechám to na nich, nechám to vyplynout 😀

A pak jsem si hned uvědomila, jak je to zároveň úžasné, jak ti indové pracují se vším tím, o čem my si tady čteme a o co se pokoušíme – vytvořit jasný záměr, zhmotnit si budoucnost po které toužíme, představit si ji, nakreslit, vystřihnout z časopisu, přivonět si k ní… Na internetu už najdete fotky toho místa, zdá se, jako by vše čekalo jen na své obyvatele. A realita? Indové pracující ve dne v noci, aby byl úkol včas splněn. Protože tady ani není jiná možnost, než to stihnout 😀

Cesta do Indie není zadarmo, když se pro ni rozhodnete, potřebujete samozřejmě peníze a odvahu, ale nejdůležitější je jasný záměr a vize. A pak už to jde všechno jako po másle.

S první cestou do Indie jsem nečekala na peníze a kdybych to reálně vyhodnotila, asi bych nejela. Ale měla jsem jasný záměr a tak jsem se prostě rozhodla. A stromy se rozestoupily a udělaly mi cestičku temným lesem 😀

A pak je tady ještě ta cesta – záměr musí být dost silný, abych během ní necouvla. Procházíte si různými fázemi realizace, zařizujete věci před cestou (nesnáším papírování 🙂 a potom leckdy strávíte třeba 30 hodin na cestě – na letištích, v letadlech, autobusech a jiných transferech. A to vás ještě jednou konfrontuje s otázkou: Proč to vlastně děláš? Máš to zapotřebí? Nebylo ti lépe doma? 

A ikdyž někdy během cesty máte pocit, že bylo, když dojdete k cíli, jste šťastní, spokojení sami se sebou, vždy se něco nového naučíte, a leckdy něco jiného, než jste očekávali… Často něco o sobě.

Když jsem se vrátila ze Španělska, kde jsem žila více než rok, bylo pro mě těžké vrátit se do školy a napsat diplomku. Byla to neuvěřitelná výzva. Nechtělo se mi, obor, který jsem předtím milovala, mě přestal bavit a věděla jsem, že se mu dále věnovat nebudu. Ale bylo tady pět let. Před pěti lety jsem vykročila na nějakou cestu, chodila jsem do školy, psala seminárky, učila se na zkoušky. Cítila jsem velice jasně, že kdybych to teď vzdala, všechen ten čas a energie, kterou jsem do toho investovala, by byla zmarněna. A tak jsem po pěti letech obětovala ještě dva měsíce svého života, aby byly věci dokončené a uzavřené.

Čím dál víc získávám pocit, že vysoká škola není o tom, co se naučíte, ale o vůli setrvat a dokončovat věci, která je tam prověřena, jelikož často během studia objevíte jinou vášeň, které se chcete věnovat i profesně…

No a proč to píšu? Srovnávám si to – jak je to mezi plynutím a záměrem. Jak si stanovit cíl, ale zároveň zůstat otevřená tomu, co přijde. Téct jako voda, přizpůsobit se všem okolnostem, být tvrdá jako led nebo se prostě vypařit 🙂 Vidím kolem sebe tolik zmatků, lidé neustále vykračují na nové cesty, které po měsíci opouští, protože to nevyšlo. Jenže ono to nejde samo (možná se vám zdá, že někomu ano, ale většinou je za tím spousta práce na začátku), i za tím zdánlivým plynutím je nějaké směřování. A trpělivost. To je ta největší zkouška záměru.

A proto zkuste nezačínat věci, které nemáte v plánu dokončit nebo je chcete jen „zkusit“, jestli by to šlo. Ono to právě na tu zkoušku často nepůjde a je jen na vás, jestli vytrváte a zkusíte to zas a zas. Protože víte, že to za čím jdete, za to stojí.

Zdravím vás tedy z pláže z Indie a ještě vás pozvu na tématický víkend v prosinci, kde se budeme právě učit, jak si ujasnit svůj záměr a zároveň co pro jeho uskutečnění můžeme udělat už teď. Společně si vytvoříme obrázkový plán našich vizí na příští rok, protože právě nejasný cíl vede k tomu, že často v životě zůstáváme v situacích, které nám nevyhovují, ustrneme a bojíme se cokoli změnit. Takže dejte svému životu směr a začněte si plnit své sny! Není to jen pro pár šťastlivců, to je jenom výmluva, je to pro všechny!

A pokud vás láká Indie, můžete se vydat na kurz pro učitele s Namitem v Goa nebo v Hymalájích, nebo příští rok s námi na pláž do Gokarny, odkud vám momentálně píšu. A pokud si o Indii chcete jen počíst, tak si stáhněte ebook.

Namaste, Monika

Komentáře
  • Buďme spolu na FB:
  • Online kurz ZDARMA!
  • Chcete si zacvičit doma?

    yinyang-widget.jpg

  • Praktikujete Ashtanga vinyasa yogu?
  • Inspirace na váš email?

    Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu (Monika Winklerová) je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy.

  • Kategorie
  • Nejnovější články