Kolik věcí nakonec ne-potřebujeme

V různých životních etapách máme různé nákupní tendence. Jak jste na tom s nákupy? Baví vás to nebo to považujete za zbytečnost? Jaký máte vztah k věcem doma? Řešíte své frustrace zběsilými nákupy?

Asi před šesti lety, když jsem byla ve Španělsku, jsem dostala první „majetnickou lekci.“ Chodila jsem do práce, do školy a žila jsem v koloběhu vydělávání a utrácení – oblečení a jiné nesmysly, které jsem ne-potřebovala. Když jsem odjížděla, dostala jsem se do konfliktu se svojí bytnou a nakonec mi zabavila věci, které jsem tam nechala. Pěkně mě to štvalo, měla jsem tam dvě plné tašky… Ale nejvíce mě dostalo zjištění, že nejsem schopna si vzpomenout, co v nich bylo 😀 Investovala jsem svoji energii a čas do vydělávání peněz a nakonec to bylo pryč…

Hodně jsem lítala letadly, má zavazadla měla vždycky nadváhu, bylo to nepohodlné a jednou jsem musela na letišti polovinu věcí nechat – bylo to hektické, stresující, ale myslela jsem si, že všechny tyto věci fakt nutně potřebuju 😀

Neříkám, ať přestanete nakupovat, ani já jsem nepřestala, jde spíše o vnitřní nastavení. Neinvestuju tolik energie do věcí, spíše do zážitků. Málokterou věc si zapamatujete, ale vzpomínky na zajímavou výpravu a přátele – to je nejlepší investice 😉

Ráda nakupuju v Indii, nakupování tady je i zážitek. Smlouvám a zkouším, co se dá. A když s mojí cenou nesouhlasí, však co – obejdu se i bez jejich zboží 😉 Mé zavazadlo na dva měsíce do Indie by se nyní už vešlo do patnácti kil, což je méně než polovina jako při první cestě 😀 jsem lehčí a svobodnější.

Vše co potřebuju, se vždycky dá nějak sehnat a zařídit a když něco ztratím – za chvíli mě někdo obdaruje 😉 Je to zázrak, ale funguje to 🙂

PS: jako příklad uvedu svou druhou velkou majetnickou lekci 😉 Bydlela jsem v podnájmu a přestěhovala se do nového domova. Věci jsem tam v důvěře nechala i s novým nájemníkem, kamarádem kamaráda… ten na tom bohužel nebyl psychicky ani finančně dobře a mé věcičky, v té době jsem investovala hlavně do knih, rozprodal. Ale vzala jsem to, už jsem za sebou měla pár zázračných návratů ztracených či odcizených věcí. Ani jsem mu nevynadala, přišlo mi, že z nějakého důvodu se to stalo. O pár měsíců později jsem dostala hromadu knih o józe od kamaráda, který se stěhoval na jiný kontinent. Tyto knihy se hodily mnohem více, nežli ztracené, na které jsem si už ani nemohla vzpomenout…

Komentáře
  • Buďme spolu na FB:
  • Online kurz ZDARMA!
  • Chcete si zacvičit doma?

    yinyang-widget.jpg

  • Praktikujete Ashtanga vinyasa yogu?
  • Inspirace na váš email?

    Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu (Monika Winklerová) je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy.

  • Kategorie
  • Nejnovější články