Kotva jménem PMS

Před pár lety jsem ještě nevěděla nic o cykličnosti a proměnách nálad a schopností ženy. Je to stále ještě tak trochu tajné, ale už to prosakuje. Osobně mi přijde smutné, že to není jedna z věcí, o které se učí na základní škole. Minimálně mně by totiž tyto informace ušetřily častých pocitů frustrace a nespokojenosti. A ze zkušeností i s pořádáním temátických workshopů o ženské cykličnosti vím, že i mnoha dalším ženám.

Je v tom totiž skrytá velká úleva, když zjistíte, že někam tak trochu patříte a že v tom nejste sama. A taky – že stav, nálada, kterou procházíte a ve které vám třeba není dobře, je způsoběna hormony a tudíž také jednou skončí.

Dnes je můj PMS den a co to znamená? Už ráno jsem se vzbudila s pocitem nespokojenosti. Nic není v pořádku, necítíte se být na svém místě, od rána máte pocit, že nic nestíháte a kolem vás je toho tolik v nepořádku, že nevíte, co napravit dříve.

Dva nejaktivnějí dny v měsíci

Během posledních let jsem objevila, že hned po skončení menstruace a právě tento PMS den jsou mé dva nejaktivnější dny v měsíci. Ne ve smyslu fyzického výkonu, ale především ve smyslu velkých pracovních posunů. Často se tyto dny odhodlám a velmi rychle vyřeším věci, které mě třeba trápily několik měsíců. Najednou jako by nešlo je neřešit a velmi často je sfouknu šmahem. Napsat na úřad, vyřešit účetnictví nebo někomu oznámit nějaké “nepohodlné” rozhodnutí. Tedy rozhodnutí, kterým víte, že se někomu nezavděčíte a třeba ho naštvete nebo zklamete, ale že vlastně nemůžete jednat jinak.

Všechno, co  dozrávalo a leckdy už zahnívalo, najednou jde odseknout jedním šmahem. Protože najednou vím, že s tím pocitem nedořešenosti, nespokojensoti už dál nejde setrvat.

V dynamické fázi po menstruaci je to možná snazší, prostě se to děje, kdežto v PMS to často vychází z pocitu silné nespokojenosti.

Nelžeme si, nejde o žádné náhodné změny nálad…

PMS je to vzácné, mnohdy proklínané období změn nálad, kdy se ženy mohou zdát nevyzpytatelné nebo náladové. To vše však platí pouze pro vnější okolí – žena, která už se se sebou strávila pár let pozorováním, je většinou schopna vysledovat odkud vítr vane.

Nálady a nespokojensot totiž nejsu náhodné, ale často nám ukazují dlouhodobý nesoulad – mezi tím jak věci jsou a jak bysme je chtěly. Ukazují nám, kde děláme kompromisy a taky kde se popíráme.

A všechny tyhle maličkosti pod tlakem menstruačního cyklu hrozí vybuchnutím.

Než přijde zimní spánek

PMS je krásné období, které nás nutí dokončovat a dotahovat věci. Je to silné vzepětí energie, kdy máme ještě dost sil před úbytkem, abychom ve svém životě sjednali nápravu všeho, na co za pár dní nebudeme mít sílu. Tělo si chce zároveň tímto posledním tlakem a vzepětím před “vypuštěním menstruace”(obdobím zimy našeho těla), zajistit dostatek klidu a pohodlí, aby se mohlo na chvíli zastavit. Tedy mít čistý stůl na dobu, kdy nebudu schopna nic řešit. Chce mi vlastně udělat skutečný prostor k odpočinku.

Dát všechno do pořádku, nejpozději hned

Velmi často je tak u mě PMS spojeno s nutkáním, že potřebuji paní na úklid. Uklízečku, hospodyni, prostě někoho, kdo nenechá můj prostor zapadat prachem, kdo za mě vysaje, umyje okna a zalije květiny. Určitě to tak nemají všechny ženy, jsou mezi námi i ty, které dokáží o svůj prostor pravidelně a s láskou pečovat. Bohužel “jangové” ženy jako já, které si radši čtou než pečou, pracují na počítači do poslední minutky před odchodem a bohužel občas přijdou kvůli “inspiraci” pozdě na schůzku – tyhle ženy bohužel nejsou ty nejlepší domácí hospodyňky. Neříkám, že nejsou období (třeba ovulace, ale někdy i delší životní cykly), ale nějak to nemáme v každodenním repertoáru, není to prostě naší přirozeností a musíme se do toho trošku tlačit.

Jak tedy značnou část cyklu žiju zaměřená na své cíle, tak PMS je ten den, kdy bych byla ráda, kdyby bylo všude uklizeno, vytřený prach, někdo mi protřídit skříň s oblečením i pracovní složky. A taky mě zbavil té hromady papírů na mém pracovním stole.

A to je taky to, co často v tyto dny uělám. Odseknu, co vidím, že se neposouvá nebo mi neslouží. Vyhodím nenošené oblečení nebo třeba jako dnes – vyhodím všechny kalendáře. Proč? Neumím do nich totiž zapisovat – nějak na to nemám čas. Moc ráda si je pořizuji a mám vždy pocit, že vnesou do mého života řád. Ale na začátku května – když je kalendář nalistovaný na březnu a v diáři je jediná poznámka ze dne, kdy jsem ho kupovala – mi už dochází, že tady nepatřím a můj život je na hranatý diář příliš kulatý.

Ať si nemyslíte, není to tak zlé – vždy mám jednu kalendářní A4 na pololetí, abych mohla plánovat akce a návštěva zubaře, či každoměsíční oběd s kamarádkama je uložený v mobilu. To je ovšem maximum plánování, kterého jsem schopná. 

Když si ukazujeme jen to, co se nám na nás líbí

Když jsem dnes zaznamenala ten silný tlak a pocit nespokojenosti, že všechno musím napravit, ale že je toho příliš, hned v druhé vlně jsem jasně cítila, že především je nutné tento pocit s vámi sdílet. Proč? Protože vám třeba přinese úlevu. Protože si myslíte, že jste jediné, co se s ním každý měsíc setkáváte. Protože vás třeba uklidní, že je tady ještě někdo, kdo není schopen pravidelně uklízet, ikdyž by rád. Kdo kupuje nádherné diáře a nástěnky, které použije třeba jen jednou… nebo nikdy.

Nemyslete si, že jsem ignorant. V podstatě mám silnou potřebu pořádku a řádu. Velmi ráda ho zavádím – nejčastěji v právě ony dva zmiňované aktivní dny. Jen už vím, že není zcela v mojí kompetenci ho udržet. Ikdyž do určité míry, je řád v životě třeba, že?

Nakonec je to vlastně skvělá kotva

Celý menstruační cyklus se tak nádherně vybalancovává sám a každá jeho fáze nám přináší jinou schopnost, kterou vlastně potřebujeme k přežití. Potřebuji ten tlak, abych dokázala uklidit, vyřešit odkládané, zajít na finančák nebo nachystat podklady k účetnictví. Kdybych byla stále v jedné poloze (jedné fázi), nic z toho by se u mě asi nikdy nestalo. Někdy bych si týdny četla, jindy zpívala a poslouchala hudbu, jindy bych byla zahleděná do práce (ale té kreativní), jindy zase chodila po horách a seděla u ohně. Menstruační cyklus je tak vlastně taková kotva, která mě tady drží – nohama na zemi a taky ve vztazích. Tak díky bohu za ni.

A tak přeju krásný den všem cyklickým ženám. Nezlobte se, ale už musím končit, je čas uklízet 😀

PS: Zcela respektuji to, že každá z nás to může mít jinak, tak si také dopřejte stejný prostor 😉

PS. 2: A pokud se v tom trošku nacházíte a chcete nahlédnout blíže, jak by to tak plus mínus mohlo být i u vás, začněte některou z knih cyklické ženy.

Komentáře
  • Buďme spolu na FB:
  • Online kurz ZDARMA!
  • Chcete si zacvičit doma?

    yinyang-widget.jpg

  • Praktikujete Ashtanga vinyasa yogu?
  • Inspirace na váš email?

    Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu (Monika Winklerová) je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy.

  • Kategorie
  • Nejnovější články