Nyepi, nový rok na Bali

Loni v lednu jsme se v Indii s účastníky domluvily, že letos si zajedeme na Bali. A tak jsme teď tady 🙂 Ani nejsem překvapená, že naše návštěva vyšla na zdejší největší svátek zvaný Nyepi… Tento druh náhody je v mém životě už častější, divila bych se víc, kdyby se nic nedělo…

Včera večer jsme vyrazily do ulic, nechaly jsme se zavézt našim šoférem na doporučené místo, kde se měla konat nějaká oslava, přehlídka a tanec. Byl to zase úžasný zážitek, zvuk jejich orchestru, kterému říkají „gamelan“ je naprosto nezapomenutelný (později možná uveřejním i nějakou nahrávku, ale zdejší internet by na to asi neměl…) a celá akce naprosto megalomanská 🙂

IMG_20150320_164740[1]Byly jsme v malé vesničce, kterou šofér označil jako „filit“, (což zřejmě znamená vesnice…) a dorazily jsme tam okolo čtvrté hodiny, kdy přehlídka zřejmě začínala. Na „hlavní třídě“ byly za sebou nastoupené velké sochy vyrobené z papíru, které byly neseny malými i většími dětmi. Skupinky dětí, ale i skoro dospělých chlapců si vyrobily potvory, symboly zla nazvané Ogoh Ogoh a ty nesli na svých ramenou (jedna skupina po 10-20 nesla jednu velkou příšeru) v průvodu, který doprovázela živá hudba.

Bylo dusno, pot z nás stékal a obdivovaly jsme mladé balijce, kteří nesli na ramenou sochy a ještě s nimi skákali a tančili. Všude kolem samozřejmě davy lidí. Rozhodly jsme se počkat je na startu, takže jsme průvod předběhly a šly před ním. Lidé na krajnici nás zdravili, jako bychom byly už součástí atrakce 😀

Balijský tanec byl naprosto úchvatný, i když zahlédnout ho skrze dav byl menší zázrak… Atmosféra ale byla skvělá, bylo vidět, že se všichni baví. A baví jako malé děti.

Zase mi to připomnělo to, co mi leckdy u nás chybí. Tradice, rituály, divokost, radost, hudba a tanec, ze kterého máme husí kůži. Nebát se zesměšnit a skákat s nějakou obludou na hlavě beze strachu z toho, co si o mě kdo pomyslí, prostě si to užít 🙂

Obludy nakonec dotančily na pláž, kde byly symbolicky spáleny a s nimi všechno zlé pokušení.

Den po této oslavě následuje den ticha Nyepi, který je zde proto, aby zlí duchové nabyli dojmu, že je ostrov neobydlen… Nyepi znamená, že na ulici nikoho nepotkáte, pokud bydlíte v hotelu, tak vás nepustí ven a dokonce i letiště je zavřené. Je obdivuhodné, jak si navzdory všemu tomu turismu dokáží udržet své tradice a nenechat se nalákat ziskem nebo nebát se ztráty z jednoho „promarněného“ dne. Den ticha je pro mnoho také dnem naprostého mlčení a hladovky, prostě ponoru do sebe samého. Tak důležitého zastavení, které my si často nedopřejeme, protože na to přece nemáme čas…

IMG_20150318_093031Úplně v tichosti jsme celý den nevydržely, přeci jen 17 žen… zajímavé ale je, že mi přestal fungovat laptop, na kterém jsem chtěla pracovat, k jídlu mi přinesli první kuřecí salát a když jsem mu znova posunky vysvětlila, že jsem chtěla rýži bez masa, tak po půl hodině donesl i rýži s masem. Takže jsem šla na pokoj bez jídla… asi mi bylo dáno napůl hladovět… 😀

Zdravím z Bali, přeju krásný a divoký víkend, Moni

Komentáře
  • Buďme spolu na FB:
  • Online kurz ZDARMA!
  • Chcete si zacvičit doma?

    yinyang-widget.jpg

  • Praktikujete Ashtanga vinyasa yogu?
  • Inspirace na váš email?

    Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu (Monika Winklerová) je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy.

  • Kategorie
  • Nejnovější články